Srdce v souvislostech
Srdce bývá nazýváno vládcem všech orgánů. Mimo toho, že srdce je z masa a krve, rozeznáváme ještě druhou polohu a ta je duchovní. Fyzické srdce se nachází pod plícemi a nad játry. Duchovní poloha srdce je dána přeměnou energie a krve jako základu života.
Srdce se považuje za sídlo psychiky, vědomí. Naše vědomí, či duch se projevuje ve dvou kvalitativně odlišných rovinách. Ta vyšší úroveň představuje všudypřítomná kosmická síla, přesněji čistý kosmický jang, který je součástí kosmické energie, jež existuje od počátku vesmíru. Duch vědomí představuje tu nižší úroveň, která také pochází z kosmického ducha a je vlastní člověku. To je naše běžné vědomí, psychika. Člověk má v sobě obě kvality vědomí, ale v běžném stavu není schopen vyšší kosmickou úroveň vnímat. Ta sídlí v hlavě, kde je utajena a neprojeví se po celý život, pokud není určitými praktikami oživena. Nižší poznávající duch sídlí v srdci a odtud vládne ostatním orgánům a celému tělu. Tento duch je součástí energie a je podřízen přírodním zákonům. Aby mohl existovat, potřebuje být ustavičně doplňován energií a krví, kterými je živen a z nichž se obnovuje. Srdce přináleží k prvku oheň a k jeho soustavě v rámci organizmu mu patří, tenké střevo, cévy, tvář a jazyk.
Funkce srdce
Srdce řídí krev a cévy
Funkce srdce se odráží ve dvou skutečnostech, jednak má na starosti krev ve smyslu ovlivňování kvality a cirkulace a také ovlivňuje kvalitu a stav celého systému drah krevního oběhu, žil a vlásečnic, které jsou tzv. skladištěm krve. Když je srdce v dobré kondici a má harmonickou energii, je krev zdravá a má správnou konzistenci. Cévy jsou pružné a dobře průchodné. Krev proudí bez překážek po celém těle. Pokud ale srdce, jeho energie, není v harmonii, projeví se to na kvalitě krve a na stavu krevního oběhu. Proudění krve zabezpečuje srdce pravidelným pulzováním, které je závislé na srdeční energii, srdečním jangu. Jeho protějškem je srdeční jin, to je vlastní krev srdce. Mezi energií srdce a krví srdce je těsná spojitost a závislost.
Řídící funkce srdce s ohledem na krev se projevuje dvěma způsoby. Srdce dopravuje krev po celém těle a tím umožňuje, aby se výživa v ní obsažená dostala do všech míst. Dále srdce rodí krev. Proces rození vzniká tak, že slezina produkuje trávením esenci, kterou dopravuje do plic, kde je promíchávána s čistou energií ze vzduchu a následně vstupuje do srdce, kde se mísí s krví.
Stav srdce poznáme na základě známých souvislostí s tváří a krevním oběhem. Zdravé srdce se projevuje zdravou červenou barvou tváře a pravidelným a přiměřeně silným pulzem. Trpí-li srdce nedostatkem energie a prázdnotou krve, tvář je pobledlá, bez barvy a pulz slabý a jemný. Při srážení krve a blokování žil se objevuje popelavá tvář, modrofialová barva jazyka i rtů a dusivý pocit nebo bodavá bolest v oblasti srdce.
Srdce řídí ducha
Pojem duch má širší i užší význam. V tom širším významu to značí celkový dojem, jímž na nás působí člověk výrazem tváře, očí, způsobem řeči, chováním, gestikulací, prostě vším co vyzařuje je osobnost. Častěji se však uplatňuje užší význam slova duch, to jest myšlení, mysl, psychika, vědomí. Na lidskou psychiku se hledí, jako na jeden z projevů činnosti pěti orgánů cang. Psychika je rozložena v pěti centrech, orgánech cang, z nichž nejdůležitější je právě srdce, které vše řídí.
Vztah srdce k dalším částem těla
Srdce řídí cévy
Cévy jsou skladištěm krve a jejich funkcí je rozvádět krev po těle a udržovat ji v určitých trasách a nedovolit krvi vylévat se mimo ně. Řídící funkce srdce vůči cévám je dána tím, že vytváří vzájemně propojený celek, jehož ústřední orgán je právě srdce. Pohyb obsahu cév a proudění krve je zabezpečováno prostřednictvím energie srdce. Jsou-li tedy srdce a jeho energie v pořádku, budou cévy i pohyb krve v optimálním stavu. Pokud bude srdce trpět nedostatkem energie, bude se to negativně přenášet i na cévy. Například jako uvolňování, deformování, kornatění cévních stěn, ale i na pohybu krve v nich, ve snížení průchodnosti cév a následně nedokrevnosti příslušných částí těla či jako srážení krve.
Kondice krve se odráží na tváři
Místo na kterém se dá rozpoznat dobrá, nebo špatná kondice srdce, jsou tváře. Když je srdce zdravé a jeho energie silná, tvář má zdravou červenou barvu a pokožka je svěží, pružná, lesklá. Pří porovnání tohoto základního vzhledu s chorobným stavem můžeme usuzovat, k jakým disharmoniím v činnosti srdce došlo. Např. při nedostatku energie srdce dostávají tváře bělavou barvu, při nedostatku krve srdce jsou tváře bledé a jakoby bez barvy. Při blokování energie srdce se tváře mění na modrofialové, zatímco při horkosti srdce a přeplněnosti krve jsou tváře rudé až brunátné.
Vnějším vývodem srdce je jazyk
Jazyk není přímo spojen se srdcem, ale z dráhy srdce vede odbočka, která prochází přes kořen jazyka. Srdce ovlivňuje funkce jazyka, jeho citlivost rozeznávat chutě a spoluúčast na artikulaci řeči. Energie zdravého srdce udržuje své dráhy čisté a průchodné a bez překážek proudí k jazyku. Takový jazyk je pak pružný a ohebný, rozlišuje chutě a jasně artikuluje zvuky. Když je jeho energie slabá, zhoršuje se propojení mezi srdcem a jazykem a to se nutně projeví na funkcích jazyka. Při nedostatku krve a jangu srdce je jazyk měkký a veliký a má bílý povlak. Při vystupování srdečního jangového ohně vzhůru se špička jazyka zbarví do ruda a na jazyku se vytvoří afty. Při blokování krve v srdci má jazyk tmavofialovou barvou, anebo se na něm objeví tečkovité krvácení. Poruchy duševní funkce srdce způsobují neohebnost jazyka a vady řeči a můžou vyvolat i vstup horkosti do osrdečníku.
Citem srdce je radost
Citem, který se váže na srdce, je radost. Její nadměrnost, nebo nedostatek je odrazem energie srdce. Při prázdnotě energie se dostavuje smutek a melancholie. Srdce je uzavřeno jakoby do sebe a brání uvolňování své energie. Přeplněnost srdeční energie podněcuje radost a rozjásanost a s jejich pomocí se srdce zbavuje nadbytečné energie. Pokud melancholie a radost, které jsou jin-jangovým protikladem citového spojení se srdeční energií, jsou extrémní, trvají často a dlouhou dobu, porušují harmonii srdce, respektive jeho energie. Kromě těchto emocí však působí na srdce i ostatní emoce. Nevyrovnaný duševní život nejvíce z pěti orgánů cang postihuje právě orgán srdce.
Tekutinou srdce je pot
Pot je tělesná tekutina, která má společný původ s krví a krev je řízena srdcem. Srdce uschovává krev a tekutinu, kterou vysílá na povrch ve formě potu. Spojitost mezi energií srdce, krví a potem se prolíná v případě nerovnováhy a vzájemně se také mezi sebou ovlivňují. Například při přílišném pocení dochází i k ubývání krve, tekutiny a energie jinového srdce. V tomto případě se objevuje bušení srdce, protože oslabená jin srdce neovládá dostatečně jeho jangovou složku. Pocení je vyvoláno zvýšenou aktivitou jangu a silné pocení nakonec vyčerpává i jang a tím způsobuje celkové oslabení srdce. Vzhledem k tomu, že pot a krev mají společný původ, musíme vždy myslet na to, že u lidí s nedostatkem krve není vhodné používat metody harmonizace, které vyvolávají pocení. Lidem, kteří se často potí, je nevhodné podávat hořké byliny a byliny suché povahy. Ty poškozují jin srdce, čili krev srdce.
Další charakteristiky srdce
Srdce patří mezi pět jinových orgánů cang. Z hlediska dalších charakteristik je srdce jangové-ohnivé a je řazeno k prvku oheň. Jeho jangová energie ovlivňuje celkový stav jangu v těle a tedy i tepelnou regulaci organizmu. Srdce je náchylné na přerůstání jangu, to znamená, že se lehce rozpálí a proto nerovnováha srdce vzniká často s přeplněnosti jeho jangu. Náchylné na tuto nerovnováhu bývají více muži, protože svou přirozeností jsou více jang. Vyšším jangem srdce se dá vysvětlit častější výskyt selhávání srdce u mužů než u žen.
Energie srdce je spjata s energií léta
V letním období vrcholí energie prvku oheň a jelikož srdce náleží k tomuto prvku, je nejvíce spojeno právě s tímto ročním obdobím. V tomto období je jeho energie nejsilnější a nejaktivnější. Na druhé straně se tato souvislost promítá i do disharmonií. V létě mívá srdce silnější jang a je tedy je v tomto období, nejvíce ohroženo. V létě můžeme chodit spát později a vstávat časněji bez viditelné únavy. V mysli nebudeme zbytečně přechovávat hněv, protože duševní stav má odpovídat rozkvetlé přírodě a může volně vystupovat z těla ven. Kdo této letní atmosféře neporozumí, poškozuje si tím své srdce, protože není v souladu s přírodou. V tomto případě bude organismus náchylný k horečnatým stavům v průběhu podzimu. Z tohoto důvodu se nevytvoří dostatečná podzimní energie v těle a budou se disharmonie vracet i v zimě.
Osrdečník
Osrdečník je blána kolem srdce. Tato blána plní úlohu ochrany srdce a tím zachytává škodlivé činitele jako je horkost, chlad a brání jejich přímému vniknutí do srdce. Srdce jako vládce orgánů a sídlo ducha má v osrdečníku svého ochránce, který jako první zachytává chorobné činitele, disharmonickou energii, která přichází k srdci. Proto se také říká, že všechna škodlivost, která je v srdci se nachází v jeho obalu a tím je osrdečník. S osrdečníkem se s harmonizací setkáváme zřídka a to ve spojitosti se stavy způsobenými při narušení duševní funkce srdce, jako je pomatenost, poruchy vědomí, nesouvislé blouznění. V těchto případech vstoupila horkost do obalu srdce.